Aktuality - Turistický kurz 6. tříd

13. 7. 2025
Naši výpravu jsme zahájili s batohy většími než někteří žáci a optimismem, že to počasí snad vyjde. Část cesty jsme absolvovali vlakem – děti v něm zvládly vypít polovinu zásob pití a probrat všechna nezbytná témata (včetně toho, kdo kde sedí). Vystoupili jsme v krásné jizerskohorské krajině, kde nás čekal pěší přesun až do rekreační osady v Bílém Potoce.
Po přivítání a chutném obědě jsme pro děti připravili BIATLON – kombinaci běhu kolem fotbalového hřiště a střelby z pistolí Nerf. Závodili ve čtveřicích, takže si mohly nejen pořádně zaběhat, ale také vyzkoušet týmovou spolupráci (a zjistit, kdo má nejsilnější plíce). I když některé terče zůstaly netknuté, nadšení bylo stoprocentní.
Večer jsme zakončili přednáškou o orientaci v mapě. Děti se dozvěděly, že buzola není sprosté slovo, že vrstevnice nejsou nové tenisky a že modrá turistická značka opravdu nevede do cukrárny.
Středa: Výstup na vyhlídku a bahenní orientační běh
Druhý den jsme vyrazili na kratší, ale zato výživný výšlap na vyhlídku Holzelova smrt. Ačkoli se jméno tváří hrozivě, vyhlídka samotná nabízí dechberoucí pohledy na Jizerské hory (a pár zadýchaných šesťáků). Po obědě jsme spustili hlavní program dne – orientační běh ve dvojicích. Děti měly za úkol s mapou v ruce (a odhodláním v očích) najít připravená stanoviště v okolí. Některé týmy běžely jako profíci, jiné se spíše kochaly přírodou... A pak přišla bažina. Nenápadná, ale zákeřná. Některé děti si z ní odnesly netradiční zážitek – boty zůstaly v terénu a návrat do kempu proběhl bosky, zato s úsměvem. Jedna dvojice měla tak zablácené nohy, že jsme je téměř nepoznali. Holt každý si svou cestu vybíral sám. Večer jsme zakončili tradičně – u táboráku s buřty. Oheň praskal, buřty voněly, ukulele hrálo (tedy aspoň v naší fantazii) a atmosféra byla opravdu pohodová.
Čtvrtek: Déšť, hry a noční dobrodružství, které (skoro) všichni zažili
Ve čtvrtek přišel déšť. A ne ledajaký – spíš kategorie „budete mokří i pod střechou“. Ale nezaháleli jsme! V kempu jsme rozjeli herní maraton: společenské hry, discgolf, branball, volejbal, fotbal, ping pong a dokonce i občasné vyjednávání o tom, kdo si smí jako první dát sušit boty do jídelny.
A když přišla tma... přišel i vrchol celého výletu – noční bojovka! Připravili jsme pro děti únikovou hru v opuštěném domě, kde podle legendy straší (nebo alespoň vydává divné zvuky). Úkol byl jasný – najít všechny části kostlivcovy lebky a poskládat je dohromady, jinak se dům nikdy neuklidní. Děti musely procházet temné místnosti, řešit hádanky a překonávat samy sebe. Výsledky byly výborné – většina týmů úspěšně dokončila hru a někteří (ti, které jsme nedokázali vzbudit) si noční bojovku jednoduše nechali na příště.
Pátek: Poslední výšlap, Kočičí kameny a zpátky do reality
Pátek byl ve znamení loučení. Po sbalení (a několika zoufalých pokusech dostat spacák zpět do obalu) jsme se vydali na poslední výšlap přes Kočičí kameny. Nádherné skalní útvary poskytly ideální kulisu pro poslední společné fotky, výkřiky "jé, to je výhled!" i poslední tabulku čokolády.
V Hejnicích jsme naskočili na vlak, ve kterém jsme se potkali s partou trampíků, kteří hráli na kytary a my tam mohli zakončit náš výlet písničkou.
Děkujeme všem účastníkům, kolegům a rodičům za podporu!
Tento výlet byl důkazem, že když se spojí příroda, dobrodružství a týmový duch, vznikne něco, co žádné deště nesmyjí. Už teď se těšíme na další společné výpravy!
Bc. Tereza Hopová, třídní učitelka 6. B