Aktuality - Temné stopy druhé světové války
11. 12. 2023
Ve čtvrtek 23. listopadu proběhla další ze série exkurzí s tématem Holocaustu. Od roku 2021 se jedná už o čtvrtou dějepisnou výpravu s cílem poznat místa spojená s holocaustem. Skupina 33 žáků 9.B, 9.C a 8.A se v doprovodu tří učitelů (L.Hájková, J.Kafka a R.Hanuš) vydala na výlet do Terezína. Výprava se sešla ráno před začátkem vyučování před školou a v 7:15 už náš autobus uháněl po „rychlostce“ směrem na Děčín. Během cesty autobusem se žáci dozvěděli podrobnosti o místu, kterým mnohokrát prošly dějiny.
Pevnost Terezín založila v roce 1780 (krátce před svou smrtí) císařovna Marie Terezie jako vojenský opěrný bod v severních Čechách, který měl chránit metropoli Čech, Prahu, před útoky pruských vojsk. Na obou březích řeky Ohře, necelé dva kilometry od Litoměřic, byla vybudována masivní pevnost, která měla poskytnout zázemí až dvaceti tisícům císařských vojáků. Úctyhodná pevnost, která dnes patří k největším dochovaným bastionovým pevnostem na světě, byla dokončena po deseti letech v roce 1790. Základem opevnění je „Hlavní pevnost“ na levém břehu Ohře, vytvořená jako rozsáhlý vojenský objekt s kasárnami, který se v průběhu let rozvinul v opevněné královské město. Na pravém břehu Ohře pak byla vybudována „Malá pevnost“, která sloužila většinou jako věznice. Zřejmě nejslavnějším vězněm v Malé pevnosti byl Gavrilo Princip, srbský student, který spáchal atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v roce 1914 v Sarajevu. Nejvíce je však Terezín znám z let 1941 – 1945, kdy fungoval jako ghetto, kam byly přemísťovány židovské rodiny před transportem do likvidačních koncentračních táborů. Z Malé pevnosti pak gestapo vytvořilo obávané vězení pro politické vězně a další „nepřátele nacistického režimu“, jejichž návrat byl nežádoucí.
Naši exkurzi jsme zahájili v Malé pevnosti. Náš průvodce nás provedl kolem administrativních budov přes správní dvůr branou s nápisem „Arbeit macht frei“ do areálu bývalé mužské věznice. Sugestivně nám líčil útrapy vězňů, nelidské podmínky ve věznici a kruté zacházení dozorců. Prošli jsme postupně hromadné cely, umývárnu a samotky. Náš průvodce nás upozornil na celu č. 1, ve které trpěl v letech 1914 – 1916 Gavrilo Princip. Během vyprávění našeho průvodce nám běhal mráz po zádech, když jsme si představovali, jakému trýznění byli vězni podrobeni. Naše chmurné myšlenky nám pomohla rozptýlit dlouhá cesta pevnostní chodbou, která nás zavedla k pevnostní střelnici, kde byli v době druhé světové války na základě „Sonderbehandlung (zvláštního ustanovení)“ popravováni vězni bez soudního řízení. Návštěvu Malé pevnosti jsme ukončili v pevnostním kině, kde jsme zhlédli část propagandistického filmu natočeného nacisty, kterými chtěli přesvědčit svět, že se v Terezíně neděje nic zlého.
Z Malé pevnosti jsme se pěšky vydali kolem Národního hřbitova, ve kterém je pohřbeno okolo 10 000 obětí z Malé pevnosti a ghetta. Naše další kroky vedly do „Muzea ghetta“, ve kterém je expozice zaměřená na téma holocaustu a života v terezínském ghettu. Prohlídku Terezína jsme zakončili v Magdeburských kasárnách. Prohlédli jsme si dobovou podobu ženské ubikace a prošli expozici věnovanou hudbě, výtvarnému umění, literární tvorbě a divadlu z doby židovského ghetta v letech 1941 – 1945.
Z Terezína nás autobus dovezl krásnou labskou soutěskou „Porta Bohemica“ do krajského města Ústí nad Labem. V centru jsme si během hodinové přestávky individuálně zařídili oběd a kolem půl třetí jsme se autobusem vydali k další zastávce naší exkurze. Projeli jsme Děčínem a v České Kamenici jsme odbočili na úzkou silničku, která nás dovedla podél strmých srázů do vesničky Jánská, kde jsme zastavili před bývalou textilní továrnou. Zde se totiž za druhé světové války nacházelo 11 montážních hal firmy Weserflugzeugbau Bremen, v nichž probíhala výroba součástí pro letadla nacistické Luftwaffe. V okolí továrny bylo vytvořeno několik pracovních a zajateckých táborů. V roce 1944 se pak vedení firmy rozhodlo ukrýt výrobu do podzemí. Na čtyřech místech tak začala usilovná ražba tunelů a podzemních prostor. Dílo nebylo do konce druhé světové války dokončeno, ale stálo život mnoha desítek vězňů, kteří za drastických podmínek dokázali během 8 měsíců vyrubat ve skále prostory o celkové délce 4,5 kilometru.
Náš průvodce nás provedl prostory podzemní továrny, konkrétně částmi „Werk B“ a „Werk C“. Zpočátku jsme si prohlédli tunely protileteckého krytu, nedokončené chodby i prostory, kde částečně výroba probíhala. Zastavili jsme se i v místě vysokém deset metrů, kde stál obrovský průmyslový lis. Hodinu dlouhé zkoumání rabštejnského podzemí zakončilo naši tematickou exkurzi.
Během jednoho listopadového školního dne jsme poznali místa a osudy lidí, o kterých jsme se učili v dějepisu, nebo které nás ještě ve výuce čekají. Naše exkurze nám pomůže si lépe představit dobu a pochopit souvislosti. Na jaře pak navážeme na tuto exkurzi dalším zájezdem s dějepisnou tematikou.
Radek Hanuš, vyučující dějepisu
